Datum registrace: 03. 03. 2011
mabis
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 136526.49 km |
| Kolo: | 66634.70 km |
| Cvičení: | 5678 h 32 min |
mabis
Jak psát blog?Jak mi milenka otevřela oči II. - aneb pokud už nemůžete, je třeba radovat se z maličkostí
11. 10. 2014
Jak jsem byla naivní a doufala, že se vše k dobrému obrátí... Jak jsem byla naivní, že jsem si myslela, že můžu věřit někomu, kdo mi už tolikrát lhal... Jak jsem byla naivní, když jsem spoléhala na to, že mi někdo pomůže...
... V září jsem po pěti letech naskočila po šílených událostech léta (viz první blog) do pracovního kolotoče, byla jsem ráda, že nemusím, a vlastně ani nechci, řešit věci co se týkají svěření dětí a rozvodu a peněz. Řekla jsem si, že počkám a nebudu jednat unáhleně, že se třeba věci ještě utřepou k dobrému... Jak naivní jsem byla...
Manželovi díky mé pracovní době najednou přibyly povinnosti týkající se péče o děti - no co si budeme povídat, nelíbilo se mu to, najednou neměl tolik volného času a musel něco dělat - pro jiné samozřejmost, pro něj děsně obtěžující činnost (koupání, hraní si, ohřátí připraveného jídla), zásadní zvrat nastal až ve chvíli, kdy mi do cesty skočila dopředu dlouho avizovaná pracovní sobota...
Ač v tu chvíli jsem to ještě nevěděla, překazila jsem mu tím plány na romantický víkend (no se mnou ne!!!) Musel se celých 8 hodin starat o dvě děti, musel s nimi nakoupit, zabavit je, obléct je a ohřát jim uvařené jídlo ( ted pardon, musel naškrábat brambory a uvařit je)...
Vše začalo už večer před onou sobotou, kdy mě neváhal vrazit facku v Tescu, protože jsem nevzala jakýsi kupon na slevu o kterém netuším ani, že ho máme... Prostě se chtěl hádat a chtěl mi ubližovat... Lidí kolem hromada, ale nikdo se mě nezastal, nepomohl... V TU CHVÍLI JSEM SI UVĚDOMILA, ŽE JSEM NA VŠE SAMA!!! Pokračoval i po cestě domů v autě, kdy neváhal a dal mi pár ran pěstí do ramene... Bolelo to, ale nejvíc na duši - protože vám ubližuje člověk, co vám líbil v dobrém i zlém... Nejhorší na tom bylo, že na vše koukaly naše děti... Přesto jsem nic nenahlásila a nechtěla mu ztěžovat život...
V sobotu jsem se vrátila z práce před čtvrtou a manžel značně nervózní, že už musí odjet ať ho nezdržuju (chtěla jsem ať skočí s plasty)... Ve chvíli, kdy šel s košem, na jeho telefonu pípla smska od NÍ, že na něj po šesté čeká (víc jsem neviděla, protože telefon má zaheslovaný)... Když se vrátil, jen jsem se ho v klidu zeptala, proč mi stále lže, že vím že jede za ní... To co přišlo pak jsem nečekala ani v nejhorším snu...
Rozběhl se proti mě, a následovaly tři rány do hlavy až se mi zatmělo před očima a udělalo se mi zle od žaludku... Pak už mám vše jen útržkovitě, vím, že slyším jak moc pláče dcera, co v tu chvíli seděla vedle mě... Vím, že mi v hlavě spíná, že musím pryč, že musím volat policii... Beru telefon a chci utéct z bytu abych mohla zavolat policii.. Ale on je rychlejší, zamyká dveře a odmítá mě pustit ven... Nasledují další rány, tentokrát už pěstí do rukou, kroutí mi rukama. Zastavuje ho až naše pětiletá dcera, která si stoupá přede mě aby mě bránila... Utíkám na chodbu i s dcerkou, ale dál nemůžu, protože v ložnici ještě spí syn.
Manžel odchází, já se klepu jak osika a dcerka pláče... Snažím se ji uklidnit a vysvětlit jí, že to co se stalo není správné... Beru děti a odjíždím na pohotovost a policii...
Důsledek je má 10tidenní pracovní neschopnost, blok krční a hrudní páteře, slabý otřes mozku a spousta modřin a pohmožděnin a hlavně neskutečný strach, že tohle může být kdykoliv znovu...
Policie má nejspíš moc práce s nasazováním botiček a udělováním pokut, takže ho nevykáže...
V pondělí rozjíždím kolotoč předběžných opatření a žádostí svěření do péče a hledání rozvodového právníka. Myšlenka která mě drží nad vodou je, že musím pryč... Hledám bydlení...
Když už mám pocit, že vše bude lepší vytahuju ze schránky dnes ráno dopis od soudu, že předběžná opatření zamítá a že pokud mám obavu o svůj život mám se bránit jinou cestou...
Nemůžu odejít, protože na to nemám peníze a dokud nebude přiznáno výživné na děti a mě nemůžu skoro nic (protože by to znamenalo mnoho jiných změn, které by v budoucnu byly použity proti mě) - mám pocit, že já nemůžu nic a on může vše...
A TAK PŘEMÝŠLÍM JAK PŘEŽÍT A JEDINÉ CO MI ZBÝVÁ ABYCH SE Z TOHO NEZBLÁZNILA JE, ŽE SE MUSÍM RADOVAT Z MALÝCH VĚCÍ!!!
Mám radost, že dcerka se naučila jezdit na kole a že to zkouší syn. Mám radost, že jsou děti zdravé. Mám radost, že mám práci, co mě baví. Mám radost, že ráno svítí slunce. Mám radost, že mám kamarády, kteří pomohli, když jsem to potřebovala. Mám radost, že si můžu jít zacvičit. Mám radost, že je těch vysněných 15kg dole a váha mi ukázala osmičku na začátku...
VŠE TOHLE MI DÁVÁ SÍLU RÁNO VSTÁT A JÍT DÁL!!! ZAČÍNÁM NOVÝ CYKLUS, KTERÝ BUDE I ZÁROVEŇ ODPOČÍTÁVÁNÍM K DALŠÍM ZMĚNÁM. PŘESNĚ ZA TŘI MĚSÍCE NÁS ČEKÁ PRVNÍ SOUD. ALE JÁ TO ZVLÁDNU, PROTOŽE JÁ I DĚTI SI ZASLOUŽÍME LEPŠÍ ŽIVOT!!!
Hodnocení (12 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
28. 04. 2015 11:38
Medvedice3
Doufám, že se vše v lepší obrací!!! Moc držím palce, hodně štěstí!
29. 03. 2015 09:53
:-(
Blog je sice starší, doufám ale že je to nejhorší za tebou a daří se ti v novém, lepším životě, holka.. na toho xxxx nemám slov:-((
Blog je sice starší, doufám ale že je to nejhorší za tebou a daří se ti v novém, lepším životě, holka.. na toho xxxx nemám slov:-((
29. 03. 2015 07:26
Nemám slov ... jak se člověk může tak změnit .. někdo kdo nás miloval a slibovat, že s námi bude do konce života a může se z něj stát toto ... nazvala bych ho všelijak, ale bylo by to nevhodné ...doufám, že už máš po soudě a je ti lépe a on ti už dává pokoj a spituje svědomí, že zničil rodinu ..
14. 10. 2014 12:44
Jsi silná a víš, že tvoje dvě děti se na tohle nesmějí dále dívat. Čím dřív z toho budete venku, tím líp jim bude. Hodně sil a nevzdávej se! To zvládneš! :)
14. 10. 2014 09:33
Az me vyhrkly slzy kdyz jsem si precetla co prozívás. Holka utíkej od toho hajzla, zaslouzís si pekný zivot. Jednou na nej dojde. Más dve zdravé deti a ty te potrebují. Obdivuji te a jsem ráda, ze se pritom dokázes radovat z malickostí. Je dobre, ze uz más ochranu a uz tvou situaci resís. Ted je zle, ale uvidís ze bude líp. Moc ti drzím palce a preji tobe a tvým detem spokojený zivot.
13. 10. 2014 20:34
ani nevím jaká slova napsat, tohle je neuvěřitelné, přeji ať jsi brzy z té situace pryč
13. 10. 2014 20:27
V takovém okamžiku situaci skutečně musíš řešit. Každá rada dobrá, ale od právníka nejlepší!
13. 10. 2014 17:46
to je síla,běhá mi mráz po zádech.nestačím se divit .
přeji ti hodně sil a ať už je vše jenom lepší!
přeji ti hodně sil a ať už je vše jenom lepší!
13. 10. 2014 14:48
to je hrozné co prožíváš, ale z komentářů čtu, že se to snad hned díky lepší právničce dobrým směrem a vážně by nepomohla změna soudkyně? ale vím, že je to mnohd větší riziko, změna soudce protože oni se pak semknou a nikdo nic nezmůže :( Držím moc palce at se zadaří e dostat do bezpečí od toho chlapa a t hlavně děti nemusí vidět to co malá už viděla, aby jí to nepoznamenalo :( Je to strašné co se může stát v našem státě :(
12. 10. 2014 13:42
To je hrozné, obdivuju tě, že jsi schopná v takové situaci ty malé radosti najít. Ať ti to jde i dál a snad už bude jen lépe.
12. 10. 2014 07:34
Nemáš to vůbec jednoduché, je dobře že se raduješ alespon z malých věcí, držím palce at jste s manželem co nejdřív od sebe.Pamatuj, že na každého jednou dojde, třeba né hned, ale věřím že se mu to vrátí, za to co ti vyvádí. Přeji hodně sil ! ! !
11. 10. 2014 21:52
Běhá mi mráz po zádech, když čtu Tvá slova. Držím moc a moc palečky, aby ses z této šílené situace dostala.Naděje umírá poslední, hlavně se nevzdávej. Děti jsou pro nás ženský motorem, který dodává sílu. Přeji Tobě i dětem klidnější a šťastnější život.
11. 10. 2014 21:02
To je příšerné!!!!! Je mi z toho smutno. Jak je to vůbec možné, že to nikdo neřeší a klidně tě s dětmi nechají u něho. Je dobře, že už máš dobrou právničku. Přeji ti hodně moc štěstí v tom šíleném boji co tě čeká. Určitě bude zase lépe a vše dobře dopadne pro tebe a tvoje děti. Holka drž se!!!!!
11. 10. 2014 19:40
ale i tak je mi zle, protože když jsem lustrovala, tak na soudkyni podané kárné žaloby, fláká svoji práci a je schopná dítě svěřit otci jen proto, že má víc peněz... je mi z toho zle...
11. 10. 2014 19:34
Až mně vyhrkly slzy, když jsem si to přečetla.... naštěstí, jak píšeš v komentáři dole, už máš jinou právničku a zabezpečenou ochranu, to jsem si trochu oddechla.....tak teď jen, ať je vše vyřešené co nejdřív! Já jen nechápu to rozhodnutí soudu ......
11. 10. 2014 18:56
Tohle je prostě děs!!!!!! Víš, co, ono se mu to vrátí, nevím jak, ale vždycky se všechno vrátí jako bumerang, tehdy, když to člověk nejmíň čeká!!!!!! Přeju ti hodně moc štěstí, ať to všechno přečkáš a jsi zase šťastná!!!!!!! :-) Zvládneš to!!!! Zvládneš to pro sebe a pro své děti, zase budete šťastní!!!!!!!!!!
11. 10. 2014 18:56
Paráda!!! To už je začátek k úspěchu. Znala jsem jednu, která svého muže i přes takovéhle chování stále nechtěla opustit. V práci či kamarádi jí přemlouvali marně. On se totiž potom vždy omluvil a byl pár dní hodný. Pak s ním byla v jiném stavu. Uhodil ji tak, že upadla na břicho. Potratila. A to byl konečně ten pravý zlom. Pozdě, ale přece. Seznámily jsme se v porodnici, když rodila své první dítě, tentokrát s jiným novým mužem. Naprosto šťastná. Zasloužíš si taky takový šťastný život. Hodně štěstí!!!!!
11. 10. 2014 18:23
Super! Už jsi v procesu změny. Už víš, co musíš a máš kolem sebe potřebné lidi, teď už Ti mohu pouze držet palce. Pa a hodně úspěchů. D
11. 10. 2014 18:14
Holky já komunikuju... jenže je blbé to, že na naší Praze není momentálně nic volné (jsem v pořadníku) a ostatní nezvládnu skloubit s dopravou do práce a školek :/ jedno TO bylo už podáno u mě se čeká na ukončení léčby - musím ještě podstoupit sérii rehabilitací a nějaká vyšetření, zda to nebude mít trvalejší následky a k tomu posudky od psychologa... Největší paradox je, že já už léta těmto maminám pomáhám pokud jsou v nouzi a v životě by mě nenapadlo, že já se ocitnu ve stejné situaci... Dnes jsem sehnala super právničku, která je přímo na tento typ chlapů vysazená a hlavně to vypadá, že nebude chtít peníze dopředu, ale až po skončení procesu ;) Jediné pozitivní je, že když je člověk na dně, tak už může být jen a jen líp ;) 14 dní tu teď u nás bude bydlet kamarád, co dělá bojová umění, takže se nemusím bát a do té doby se snad něco pořeší...
11. 10. 2014 17:52
Hlavně v tom nezůstaň sama. Snad máš někoho, kdo by ti v této těžké situaci pomohl.Určitě zkus i ty organizace, o kterých píší děvčata pode mnou. Prostě se svěř, aby ti někdo mohl pomoci. Mám známou, která podobnou situaci tajila několik let, vůbec jsme to netušili.Tím pádem jsme ji nemohli pomoci...Moc na tebe myslím a ať tato černá můra brzy skončí.
11. 10. 2014 17:21
Tvůj blog jsem přečetla jedním dechem. Moc s tebou cítím... Je moc dobře, že jsi začala bojovat. Bojuj dál pro svoje děti. My ženy dokážeme pro ně udělat vše. Kontaktuj někoho podle rad děvčat. Držím ti všechny palce. Z celého srdce ti přeji, ať už máš vše za sebou. A neboj, zvládneš to!!!!
11. 10. 2014 14:30
To když čtu, běhá mi mráz po zádech, moc ti držím palce...rozhodně bych kontaktovala některou z organizací o kterých píšou holky...
11. 10. 2014 13:20
Ahoj Holka. Toto ne! Máš děti, které Tě potřebují, musíš si chránit zdraví i život, musíš chránit své děti před takovými zážitky. Nemůžeš na to zůstat sama. Obrať se na Bílý kruh bezpečí - http://www.bkb.cz/ - 2 51 51 13 13 NONSTOP. Nebo Poradna ACORUS, Praha 7, Dělnická 213/12. Hledej pomoc tam, kde se domácím násilím zabývají. Jsou schopni Ti poskytnout ubytování tak, aby Tě manžel nenašel. Poradí a pomůžou Ti s rozvodem s podáním trestního oznámení. Každá dokážeme vydržet neuvěřitelné věci pro naše děti. Ale právě kvůli nim bys podle mého názoru měla jednat. Nejsi na to sama, jsou organizace, které pomáhají. To, že jsi neuspěla na prvním místě neznamená, že Ti nepomohou jinde. Dnes už je celá síť institucí chránících ženy a děti. Pokud chceš se mnou komunikovat víc, napiš na pospisilova.daniela@seznam.cz. Mám s těmito organizacemi zkušenost. Přeji hodně síly k tomu, abys dokázala udělat ten NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KROK Tvého života. Držím Ti palce a přeji hodně síly. Daniela
11. 10. 2014 13:19
Ahoj Holka. Toto ne! Máš děti, které Tě potřebují, musíš si chránit zdraví i život, musíš chránit své děti před takovými zážitky. Nemůžeš na to zůstat sama. Obrať se na Bílý kruh bezpečí - http://www.bkb.cz/ - 2 51 51 13 13 NONSTOP. Nebo Poradna ACORUS, Praha 7, Dělnická 213/12. Hledej pomoc tam, kde se domácím násilím zabývají. Jsou schopni Ti poskytnout ubytování tak, aby Tě manžel nenašel. Poradí a pomůžou Ti s rozvodem s podáním trestního oznámení. Každá dokážeme vydržet neuvěřitelné věci pro naše děti. Ale právě kvůli nim bys podle mého názoru měla jednat. Nejsi na to sama, jsou organizace, které pomáhají. To, že jsi neuspěla na prvním místě neznamená, že Ti nepomohou jinde. Dnes už je celá síť institucí chránících ženy a děti. Pokud chceš se mnou komunikovat víc, napiš na pospisilova.daniela@seznam.cz. Mám s těmito organizacemi zkušenost. Přeji hodně síly k tomu, abys dokázala udělat ten NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KROK Tvého života. Držím Ti palce a přeji hodně síly. Daniela
11. 10. 2014 13:11
Díky holky řeším... ale je to složité :/ máme soudkyni, která relativně hodně nadržuje chlapům a i tak jak to je, tak NESMÍM přijít o práci, jinak děti svěří mu, protože on je může zabezpečit - a tudíž odchod do bezpečí znamená přijít o práci - na azylový byt jsem v pořadníku. Městský nemůžu nemám tu trvalé bydliště.
Na manžela bylo podáno trestní oznámení za ohrožování mravní výchovy - takže pokud by za tohle dostal podmínku, nebo se mu to prokázalo, vím, že mu je do péče nesvěří ;)
Na manžela bylo podáno trestní oznámení za ohrožování mravní výchovy - takže pokud by za tohle dostal podmínku, nebo se mu to prokázalo, vím, že mu je do péče nesvěří ;)
11. 10. 2014 12:28
To je hrůza, moc na tebe myslím a ať to dopadne co nejlépe a hlavně rychle. Dneska se opravdu nelze spolehnout vůbec na nic :-(. A jak píší holky co se obrátit někam jinam.
11. 10. 2014 12:25
Běhá mi mráz po zádech z toho , jak mají v naší jinak krásné zemičce hajzlové tohoto typu zelenou . A co je na tom nejhorší ? Že ženy mají vždycky menší platy a jsou závislé na takových kryplech . Nemohou se odstěhovat nemohou nic dokud žijí . Stát jim v žádném případě nepomůže . Držím pěsti ať všechno dobře dopadne
11. 10. 2014 12:13
To je neskutečné.... a já si myslela, že mám nějaké problémy. Nemám, po přečtení Tvého příběhu je mi vlastně neskutečně dobře. Hlavně řeš všechno rychle a na rovinu, vyplatí se Ti to, může být totiž ještě hůř.... Posílám jeden odkaz, třeba trošku pomůže: http://www.jakoja.cz/help/krize%20instituce
Držím palce, aby tahle zlá doba byla co nejdřív minulostí :-)
Držím palce, aby tahle zlá doba byla co nejdřív minulostí :-)
11. 10. 2014 11:31
šílené šílené šílené ... nemáš akční kamarádku, která by Ti byla oporou a nějakého prásníka? Tohle je prostě hrozné :-( soucítím s Tebou ...
11. 10. 2014 10:51
Ve srovnání s tím, co jsem si právě přečetla jsou mé vlastní starosti mizivé. Ale možná bych ještě zkusila nějakou jinou než státní instituci - třeba Kruh bezpečí...
11. 10. 2014 10:10
Pane Bože, jak je možné, že tohle může někomu projít. Doufám, že se vám podaří utéct někam do bezpečí. Moc držím palce, ať jste od něho pryč co nejdřív. V tvém přístupu je hodně síly. Přeju ať ti to vydrží a vše přežiješ ve zdraví.
mabis
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
